FC Viktoria Plzeň 3:3 Villarreal CF

Již před zápasem bylo jasné, kdo postoupí a kdo ne, takže pro nás to byla rozlučka, kde jsme chtěli odčinit nepovedené účinkování v letošních pohárech. Krejčí poslal opět velmi netradiční sestavu (oproti ligovým zápasům), kde chtěl evidentně šetřit sílu na ligu a zároveň dát šanci sbírat zkušenosti mladším hráčům.

Zápas začal pěkně zostra, i díky rozhodčím. Hlavní totiž již v 7. minutě odpískal penaltu v náš prospěch – a stejně jako většina fanoušků doteď netuším proč. Nicméně Kolář jí proměnil, a tak jsem na španělským soupeřem vedli.

Zlehka zvýšenému útočnému tlaku hostů jsme úspěšně odolávali až do 40. minuty, kdy se k míči dostal Bakama a po rychlé kličce Bolkovi pak zakončoval do prázdné bány.

Druhá půle, posledních 45. minut Plzně v letošních pohárech, přinesla opravdu zajímavý fotbal - bylo se opravdu na co koukat. Počet gólových šancí Villarealu narůstal, až se v 62. minutě ujala překvapivá a jedinečná střela Santose v okamžiku, kdy všichni čekali centr do vápna.

Jenže v 66. minutě svedl prapor Plzně Kovařík, který úplně zapomenutý na malém vápně dobře hlavičkoval přesně k tyči.

Běžela 90. minuta a už to vypadalo, i přes další šance hlavně na španělské straně, že zápas skončí remízou 2:2, tak se krásnou střelou prezentoval Hořava, a z oblouku velkého vápna se nádherně trefil levačkou. Jenže bohužel to nebylo vše, 94. minuta, poslední sekundy zápasu, a právě střelec Hořava nechal úplně volného Soriana si míč zpracovat a poté zamířit přesně k tyči.

Remíza 3:3 se španělský soupeřem je i cenná, ale ten konec tak nějak ukazoval celkovou nesoustředěnost, slabší kvalitu a možná i trochu smůlu, která nás provázela celý podzim. Tak snad příští rok znovu a lépe.