Už první zápas ukázal, že Plzeň nečeká nic lehkého. Plzeňáci byly v domácím zápase sice jasně lepší, ale soupeř dobře bránil a měl smrtící úspěšnost střelby. Doma je ještě hnali fanoušci, kteří cítili šanci na historický postup. Plzeň měla jasno – rozhodně bránit lépe, než v prvním zápase, a naopak si z prvního zápasu přinést střeleckou pohodu.
Ú úvod zápasu nám naštěstí přinesl částečné uklidnění. V 5. minutě totiž Horvátův nákop za obranu stihl od brankové čáry poslat po zemi do vápna Řezník, a Kolářem atakovaný brankář propustil míč za sebe, kde ho už Wágner jen dorazil do brány (podobně dorážel v prvním zápase Kolář na 2:1). Úvod, který jsme potřebovali pro uklidnění. Željezničar v tuto chvíli potřeboval k postupu již dvě branky.
Šance Željezničaru se rapidně zvýšily v 21. minutě, kdy byl vyloučen Procházka. Předcházela tomu zbytečná ztráta Wágnera u půlicího kruhu, a rychlá přihrávka na rozběhnutého Adiloviče. Ten po kontaktu s Procházkou spadl těsně před vápnem, a i když to nebyl rozhodně jasný faul na červenou kartu, rozhodčí bohužel neváhal. Z následné standardky v blízkosti vápna naštěstí nic nebylo. Po krátkém rozcvičení šel v 25. minutě do hry Hejda, dolů šel střelec branky Wágner.
Ještě větší pohodu na plzeňské kopačky přinesla akce z 30. minuty. Kolář obral o míč hráče soupeře, a i když ten zůstával ležet, prostrčil míč na rozběhnutého Petrželu. Ten ve vápně udělal kličku brankářovi a levačkou zvýšil na 2:0!
Željezničar díky přesilovce zůstával nadále v tlaku a útočil, ke Kozáčikovi do vápna létal jeden centr za druhým. Díky důslednosti útočících hráčů si Kozáčik užil své a hlavně s útočníkem Adilovičem. Gólový úder ale přišel od jiného hráče – Jamaka. Když už to vypadalo na ideální poločasový výsledek, tak se v 45. minutě objevil sám na značce penalty a hlavou poslal míč nechytatelně přesně k tyči. (V podobné situaci v prvním zápase Tecla vychytal domácí brankář)